To nedám!?

Musím říct, že tedy rozhodně nepatřím mezi ty, co ze sebe dělají bezbranné chudinky a okázale trpí pod útlakem druhých či křivd vlastního života. Můj život mě naopak naučil bojovat a bít se o své místo na slunci a bít se za svou rodinu.

I tak jsou ale chvíle, kdy má Stepmaminka na kahánku a říká si: “To nedám!“ Stepmaminky mají na světě podivný úděl. Pečují o děti, které nejsou jejich. Milují je, vychovávají je, učí je, motivují je, vedou je životem, připravují je na dospělost, podporují je a jsou tu pro ně úplně stejně jako pro své vlastní děti. Přesto všechno nikdy nejsou, na rozdíl od matek, oceněny. Jsou terčem velmi přísné kritiky ve všem, co udělají či neudělají. Čím to sakra je?

Je to snad proto, že macecha prostě musí být macecha se vším všudy, jak nás naučila Popelka a Sněhurka a nevěříme tomu, že macechy můžou být skvělé? Nebo je to proto, že stepmaminky lezou matkám do „zelí“ (rozuměj do dětí) a to tedy rozhodně není pohodlné? Nebo je to tím, že matky žárlí na stepmaminky jako nové partnerky svých ex a péče o děti je jen prostředkem té žárlivosti? Je to o slabém sebevědomí? Nebo je to mix všeho? Ať je to tak, nebo tak, rozhodně to není dospělé ani fér.

Být biomatkou mého vlastního syna je úplná pohodička. Miluju ho od přírody díky základním instinktům. On miluje mě díky základním instinktům. Starám se o něj jen já. S nikým se nedělím o jeho lásku. S nikým se nedělím o péči o něj. Nikdo mě v péči o něj nekontroluje. Nikoho nemá raději než mě. U nikoho nechce být raději než u mě. Má jen mě, svou maminku. Nemá jinou volbu.

Být stepmaminkou, tak to je úplně jiná role. Miluju své bonusové děti, protože je chci milovat, ne kvůli instinktům. Ony milují mne, protože chtějí, ne kvůli instinktům. Starám se o ně napůl s druhou maminkou. O jejich lásku se dělím s dalšími třemi rodiči. V péči o ně jsem pod neustálou podrobnou a kritickou kontrolou. Pravděpodobně mají raději někoho jiného. Možná chtějí být u někoho raději než u mě. Mají dvě maminky a dva tatínky. Mohou si vybírat až až.

Stepmaminka si vyslechne pěknou sbírku urážek, musí překousnout ponižování a smířit se často s velice hloupými předsudky okolí, dokonce i rodiny. Ponižování před obecenstvem na veřejnosti, před dětmi a hysterické scény ve škole, to je už jen třešnička na dortu☹

Toto je hitparáda toho nejpodařenějšího, co jsem já musela nevěřícně vyslechnout:

„Musíš se (Stepmaminko) o děti postarat, když jsou nemocné. Utišit, podat správně léky, srazit horečku, odsát, nosit, nespat a vstávat ALE opovaž se je objednat k doktorovi, to může jen biomatka!“  

„Moc děkuji /Stepmaminko), že mi s dvouletou dcerou voláš, když jsou děti u tebe aby se mi nestýskalo. Ale já ti volat rozhodně nebudu, nejsi jejich matka.“

„Neříkejte (děti) nevlastní mamince MILUJU TĚ, jinak z toho budu smutná!“

„Nesmíte říkat nevlastní mamince MAMI. Jen já jsem vaše matka!“

„Nevlastní maminka vás nemiluje tak, jako já.“

„(Stepmaminko) Neříkej dětem tolik, že je máš ráda, to není normální!“

„(Stepmaminko) Nemůžeš psát dětem vzkazy, to můžu jenom já.“

„Užijte si týden u tatínka!“ (rozuměj Stepmaminka neexistuje)

 „Prosím (Stepmaminko) pohlídalas bys mi děti, musím do školy?“

Poraď (Stepmaminko) co jim mám vařit aby mi  to snědly?“

„Holky u mě brečí. (Stepmaminko) Co mám dělat?“

„Nikdy s tebou (Stepmaminko) nebudu komunikovat!“(staráme se napůl o 2 děti a píšeme si 3x týdně)

Pomlouvali jsme tě (Stepmaminko) před dětmi, ale teď už si dáváme pozor.”

Síla? :-/

A proč do toho proboha ty stepmaminky jdou. Proč s tím neseknou? Protože milují své i když nevlastní děti. Protože milují jejich otce. Protože i přes tu nenávist a despekt okolí chtějí mít krásné rodiny, zážitky, příběhy, pocity a životy. Ale hlavně proto, že jsou to neohrožené bojovnice a ty to nevzdají.

I když mám slabou chvilku a říkám si „To nedám:“, vždy to nakonec dám! A je možné, že to bude ještě horší. Přijde čtvrté dítě, přijde puberta, biomatka může ještě přitvrdit a co já vím, co ještě. Ale já jsem připravená. Dám to i pak!

A vy to taky dáte. Nikdo jiný to za vás nedá a nikdo vám ani moc nepomůže. A když máte slabou chvilku tak plačte, vztekejte se, něco (levného) rozbijte a taky mi napište. Stepmaminka je tu pro vás. 😊

2 Comments

  1. Markéta

    Děkuji za upřímnou zpověď. To mi pomohlo. Pocit, že to nedám, mám často.
    Jako vy jsem neměla s rozpadem první rodiny manžela nic společného a stejně na mě všichni tak koukají.
    Jeho děti jsou skvělé. Biomatka nám ale ničí život. Žárlí a manipuluje děti proti mě. Někdy je to dost těžké. Neplánujete nějaké setkání stepmaminek? Pomohlo by mi si o to promluvit?
    Děkuji
    Markéta

  2. Annalejlovav@seznam.cz

    To, co píšete mi hodně pomáhá! Vidím, že nejsem jediná, co to s Biomatkou nemá jednoduché ale, to, co píšete, že říká, je nepochopitelné. Biomatky tím ubližuji hlavně dětem.

Leave a Reply to Annalejlovav@seznam.cz Cancel reply