Nechápu…

Přátelé si vybíráme sami. Můžeme si vybírat s kým se budeme bavit, kdo nám sedí a s kým chcete trávit čas ale biomatku se kterou musíme komunikovat do 18let věku dětí si nevybereme.

Na začátku mého nevlastního mateřství jsem byla vcelku dost naivní. Představovala jsem si, jak budeme kamarádky a to nejen kvůli dětem. Společná rodinná setkání, oslavy, telefonáty. Prostě, že bude pohodička.

Děti milují maminku i tatínka, nevlastní maminku i nevlastního tatínka tak proč se s tím, k čertu, nedokážou poprat také někteří dospělí? V tomto případě biomatka. Místo „pohodičky“ vede biomatka Třetí Světovou Válku proti úhlavnímu nepříteli: Zlotřilé maceše.

Pochopím celkem, že každý se nesnese s každým. Pochopím, že se nemusí každému zamlouvat hodnoty, výchova a životní styl jiných lidí.

Nad čím mi ale zůstává rozum stát je ta neutuchající touha pošpinit někoho, kdo mi prokazuje snad tu nejhodnotnější službu v životě – pečuje a vychovává mé vlastní děti.

Kdy tedy Stepmaminka fakt nechápe?:

  • Když biomatka, trávící dětství dětí na nákupech a procedurách, opustí dvě malé holčičky a uteče s trenérem z fitka a pak se jejím životním posláním stane znepříjemňovat Stepmamince péči o děti, které bere za vlastní. více zde
  • Když Stepmaminka navštíví s nemocnými nevlastními dětmi lékaře a biomatka má obří problém – vždyť přece jen ona může brát děti k doktorovi. více zde
  • Když Stepmaminka volá biomatce spolu s dětmi aby ji potěšila, když je biomatka bez dětí. Místo stejného zacházení se jí dostane odpovědi: „Já tobě nikdy volat nebudu, nejsi matka.“ více zde
  • Když Stepmaminka zajištuje dětem preventivní prohlídky a očkování, o která se biomatka není schopna postarat a biomatka má opět problém: „Na očkování můžu jen já! Jsem matka.více zde
  • Když Stepmamince děti sdělí, že mají od biomatky nakázáno neříkat „Miluji Tě“, aby z toho biomatka nebyla smutná. více zde
  • Když biomatka vykládá, že je to Stepmaminka, co rozvrátila jejich rodinu. Přesto, že  to byla biomatka, kdo opustil děti po půlroční nevěře. více zde
  • Když biomatka pláče před dětmi, že nemá peníze a pak se jede tajně potápět do Řecka.
  • Když je Stepmaminka udána na sociálku, že si dovoluje starat se o nevlastní děti.
  • Když biomatka nedá z trucu děti na kroužky, které domluví Stepmaminka. Nebo je tam dá ale nikdy nezaplatí.
  • Když biomatka předvádí ve škole před Stepmaminkou, dětmi i učiteli hysterické scény. více zde
  • Když biomatka není schopna vrátit věci, které Stepmaminka půjčí dětem s sebou. více zde
  • Když Stepmaminka dětem zaplatí nejlepší soukromou školu v zemi a biomatka se přetrhne aby nemusela přispět ani korunu.
  • Když Stepmaminka hlídá pro biomatku děti aby se mohla učit na rekvalifikaci a ta jí ani nepoděkuje.
  • Když biomatka v rámci naschválů zadržuje rodné listy dětí.
  • Když Stepmaminka zařídí zápis na ZŠ a biomatka jí z trucu ani neinformuje o výsledku.
  • Když biomatka po zavření škol v pandemii pošle děti strávit den s kamarády a jejich rodinou. více zde
  • Když to musí být Stepmaminka, kdo naučí nevlastní dítě na nočník, zahodit dudlík, odvyknout na mléko, jezdit na kole, na bruslích, plavat, lyžovat. Biomatka za to podá žalobu.
  • Když biomatka píše milostné dopisy svému EX, i když je rok s milencem, se kterým utekla od rodiny.
  • Když biomatka vypráví okolí, že se Stepmaminka vydává za biomatku dětí. více zde
  • Když biomatka nesnese aby druhý kontakt u lékaře byla Stepmaminka a raději odejde z nejlepší soukromé kliniky v zemi. více zde

Ach jo. Myslím, že jsem si ani na všechno nevzpoměla.

Jak moc nešťastný musíte být abyste obětovali dětství vlastních dětí za válku s dospělým, kterého Vaše děti milují? Kde je Vaše sebevědomí, pokud musíte šířit lži jen proto aby se nikdo nedozvěděl, co jste udělali? Jak dospělí asi jste, když nedokážete čelit následkům svým vlastních činů?

Právě změna, kterou přináší a přinesla pandemie by nás měla zastavit a přimět ke zhodnocení našeho chování, pohledu na svět a našich hodnot.

Jsem optimistka. Myslím, že dnešní apokalyptická doba donutí procitnout i ty nejsmutnější človíčky.

„Life is short. Laugh when you can. Apologize when you should. Let go what you can’t change.“

Hodně štěstí, nejen s virem:-)

Leave a Reply