Pokud jste stepmaminka a zvláště pokud jste s partnerem bez vlastních dětí, můžete se občas cítit, jako byste byla na druhém místě v pořadí. Jako nejnižší příčka na žebříku, outsider, který se ihned odstrčí stranou, jakmile děti něco potřebují. Ať už se bavíme o pozornosti, ochotě pomoci či o společných aktivitách. I jako vlastní matka si tak někdy připadám 🙂
Možná se často ptáte na otázku: „Co by mělo být na prvním místě: naše manželství nebo jeho děti?“
Jen na málo otázek ale existuje tak jednoznačná odpověď jako na tuhle.
Samozřejmě Vaše manželství!
V USA je dle 30ti leté studie Virginia Longrise E. Mavise Hetheringtona rozvodovost druhých manželství s nevlastními dětmi 70%. Důvod je ten, že 70% partnerů ten tlak a stres spojený s fungováním komponované rodiny prostě nezvládne. (v ČR tato statistika není k dispoziz)
Stepmaminky vědí, o čem píši:-)
A tohle je právě ten důvod, proč pro Vás Vaše manželství musí být absolutní prioritou.
Dětem nejvíce prospějete, pokud jim ukážete, jak důležité skutečně je spokojené a láskyplné manželství. Pohodová máma a pohodový táta.
Nezapomeňte, že Vaše nevlastní děti už vědí, že manželství nefunguje. Už si prošly jedním rozpadem, jednou zradou a hromadou zklamání i rozprášených iluzí. Dokažte jim, že to Vaše manželství má smysl a že vztah může vydržet. Děti považují za normální a správné, to, co dělají jejich rodiče. Nemají srovnání a rodiče jsou pro ně vzory.
Pokud rodič opustí rodinu s novým partnerem, jakou zprávu o manželství tím asi předává svým malým dětem? Vy máte možnost tuto zprávu změnit a povědomí dětí o manželství přeprogramovat
Ukažte svým dětem, že Váš vztah překoná všechny překážky. Ukažte jim, že Váš vztah si nenecháte pokazit vnějšími ani vnitřními vlivy. Ukažte jim, jak silný vztah jednou mohou mít a jaký vztah by měly chtít.
Rodič, který způsobil rozpad manželství bývá často zužován pocitem viny za rozpad rodiny. Z pocitu viny může být benevolentní a přehnaně tolerantní a rozmazlující. Poleví ve výchově a dá dětem nezdravou volnost, protože „ty děti přeci už trpěly dost“. Komu toto asi pomůže? Dětem rozhodně ne a rodičům už vůbec ne.
Rodič tím jen dokoná dílo zkázy, které začal. Tady by měl nastoupit nevlastní rodič. Zvlášť pokud jste přišli do děje až po rozvodu, jako já, nemáte výčitky a můžete se soustředit na výchovu bez rozmazlování.
To, že jeden z rodičů rozbije rodinu, mu nedává oprávnění k tomu, aby ještě zkazil výchovu svých dětí. Mělo by to být naopak. Pokud má rodič výčitky, měl by je použít jako motivaci pro to stát se vzorem pro své děti a vychovat z nich sebevědomé a slušné dospěláky.
V komponované rodině je vše těžší než v první rodině. V komponované rodině je to těžké i když je vše v pohodě. V komponované rodině se plány mění častěji než v první rodině. Komponované rodina musí být daleko flexibilnější a pevnější než první rodina.
Soustřeďte se tedy na svou lásku, na svého partnera, na svůj vztah a na manželství. Nekomplikujte si už tak složitou situaci. Snažte se věci zjednodušit, problémy efektivně eliminovat, třecí plochy obrušovat. Máte před sebou dlouhou cestu a nebude jednoduchá. Pravděpodobně bude složitější a složitější. Jen opravdové a neohrožené bojovnice tu cestu zvládnou. A aby ji zvládli potřebují parťáka a vztah pevný jako skála.
Tak na něm makejte! Samo se to nestane;-)